Vždycky jsem chtěla víc

Už na základce jsem nezapadala. Vždycky jsem chtěla víc cestovat, víc si užívat, prostě žít jinak než 95% ostatních dětí. Měla jsem vyznamenání a ambice, ale jinak byl život nějak pustý a prázdný.

Vše, co jsem doma slýchávala bylo: "to nejde", "nevyčnívej", "to nemůžeš, ostatním to stačí taky". Takové to totalitní "drž hubu a krok" se ve mně pralo a pralo.

Jediný s kým jsem byla opravdu víc "naživu" a užívala si srandu, ale i spravedlivého sprďáka byl můj nevlastní děda. Dodnes na něj vzpomínám, jak úžasně nám bylo :).

 

Na střední se nic nezměnilo, moje touhy žít jinak a ještě navíc u moře jen a jen rostly.

Ovšem sen stát se učitelkou vzal za své hned v prváku. Důvodem byla opravdu velmi zlá a nemilosrdná třídní profesorka, která během jednoho ročníku vyhodila 1/3 třídy.

Její chování a praktiky nás žáky dováděly do psychických traumat a právě tady jsem se zařekla, že učitelka nikdy ne.

Školu jsem prošla, ale vůbec mě to nebavilo, neměla jsem tušení, co budu v životě vlastně dělat. Jen jsem věděla, že to bude jízda a splní se mi všechno, co jsem si tenkrát ani neuměla představit.

Ve třeťáku jsem potkala úžasného mladíka Jožku, který bydlel v domě s rodiči a otec byl obchodník, najednou jsem ještě víc viděla, co všechno jde!

Po škole jsem dlouho hledala práci a skončila jako účetní. Protože jsem raketa svou práci jsem měla hotovou za polovinu pracovní doby a tak mi ostatní přidávali, ale zaplaceno dostávali místo mě.

Jsem rebel a tak jsem hledala dál a můj manžel, který taky chtěl víc se přidal.

Společně jsme začali podnikat v různých oblastech a učili se tuny nových a neznámých dovedností.

Náš cíl bylo vlastní bydlení v domečku a těšení se na děti.

Podnikali jsme jako o závod a šli do oborů, které pro nás byly naprosto mimo mísu.

Postupně jsme si vydělali na domek a těšili se na rodinu.

Na svět přišla očekávaná dcera Káťa a za 4 roky Terezka.

V době, kdy se naše dcery narodili jsme se dohodli že já budu komplet pečovat o rodinu a manžel bude obstarávat finance.

Bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsme kdy udělali, protože jsme si tak celých 15 let než hoky odrostly užily opravdu na max.

Bez stresu, se zážitky prostě top. Jožu jsem celou dobu podporovala tak, aby mohl být úspěšný jak jen chtěl. V kariérách nepostupoval a skákal na vyšší pozice jak o závod.

Dáda Frenclová s dcerou Káťou a Terezkou

Když holky vyrostly a začaly mít své zájmy a přátele bylo na čase se vrátit zpět do byznysu a rozmnožovat další cesty příjmů.

Protože jsme chtěli sobě, ale i holkám poskytnou vše pro spokojený život.

Líbyly se nám pasivní příjmy a investice do nemovitostí.

Zčínali jsme s jedním bytem v Čechách a končili s dalšími apartmány i ve Španělsku. 

Všechno, co jsem se cestou naučila sdílím popravdě a bez obalu ve svých online kurzech i e- knihách.

Nyní žijeme společně částečně v Čechách i ve Španělsku a dál pracujeme s láskou a chutí na svých projektech.

Teď jsem tu pro ty, které chtějí něco jinak, chtějí víc.

Jsme tu proto, abychom si to užívali na maximum a já tě mohu vzít za ruku a podporovat tak, aby tě to bavilo celou cestu, než dosáhneš svého cíle, ať už je jakýkoli.

Těším se na tvou indivindi cestu s láskou Dáda

Dáda Frenclova